Táboření bylo na známé louce u obce Horky. Louka jako taková dobrá na táboření, horší je to s dopravou věcí, louka tentokrát naštěstí nebyla rozmoklá a podařilo se nám dojet přímo do tábora. Bitva začla k večeru, čekalo nás úvodní střet na louce a pak jsme se vydali do lesů na noční bitvu. Světláci se seřadili do karavany, zatímco naše hrdá skřetí armáda je měla přepadávat. Rozdělili jsme se do skupin po pěti a hledali karavanu. Bylo to těžší než by se zdálo, za dobré dvě hodiny bloudění nejhustšími křoviskami temného hvozdu, jsme na ně narazili jen dvakrát. Ale i tak tam byl jeden krásný okamžik, kdy jsme dřepěli jen pár metrů od procházející karavany a dlouho si nás nikdo nevšiml. Po karavaně měli přijít další střety, ale nakonec jsme prozatím přestali bojovat. Pomlátili jsme pár světláků a přišli jen o jednoho Roxora (který se nakonec našel živ a zdráv v táboře), takže noční cást bojů hodnotím dobře. Druhý den jsme se opět vydali do lesa, tentokrát jsem vytáhl luk. Přišlo mnoho střetů, bojovalo se hlavně na lesních cestách. Došlo i ke střetům v branách, kde násilí klasicky vyeskalovalo. Síly obou armád byly rovnocené, štěstěna se nakláněla tu na jednu stranu, tu zas na druhou. Takže na konci dne bylo všem vlastně jedno kdo vyhrál. Hrozně jsem si to užil, ať už jsem v ruce třímal luk, píku nebo meč. Pár věcí se pokazilo organizačně (konkrétně porucha světel, které měli osvětlovat bojiště. Taky výpadek elektrické centrály a hospody nebyl příjemný), našlo se pár idiotů na obou stranách, ale nic co by akci zásadně pokazilo.
Dávam 9.5 Daagurnushské tlapky z deseti.
Podepsán Doctor, kronikář kmene.
Fotky k prohlédnutí zde.